28/04/2012, Krušné hory po trase 1000 mil (2. den)

aktuálně z trasyPrvní den byl se svými 80 kilometry určitě dobrý. Jenže, budu schopen ujít takovou vzdálenost i další den, případně dalších dvacet dnů? To jsem chtěl vědět, proto jsem se vydal zcela sám na trasu 1000 mil abych si to zkusil. Po dnešku už vím, bude to těžký, dnes jen 60 kilometrů. Zde uvedené zápisy jsou převzaty z Facebooku, kam jsem se snažil své dojmy zapisovat.

07:00, Noc byla docela teplá, zbudil jsem se, už svítalo. Teď už zase nějakou šlapu. Nohy dobrý, docela se divím. To spíš trochu otlačený ramena od batohu. Asi to chce ještě více odlehčit.

12:33, Někde v lese, 105 kilometrů. Občas jsem se musel ještě brodit sněhem. Od rána bez signálu, zatím jsem dnes neprošel žádnou vesnicí. Mám dojem, že večer bych mohl být na Božím Daru. Teda, pokud tam trasa opravdu vede. Já vlastně jdu jen podle fialové čárky v navigaci, zahnu kam mi to ukáže, já vlastně většinou ani nevím, kde že to jsem.

14:37, Pernik, 115 kilometr. Cpu se tu před obchodem nějakýma poživatinama, abych měl ještě nějakou sílu. Abych měl vytrvalost, zapíjím to citronovým starobrnem. Potkal jsem tu jednoho běžce, chvíli jsme spolu pokecali.

18:53, Boží Dar, 132 kilometrů. V obchodě jsem chtěl nějaký bílkoviny a zahlídnul tam velký bílý jogurt. Prodavačka se zděsila, že ten je už dva dny prušlý. Tak mi ho nakonec dala raději zadarmo.

18:55, Pokračuju dál na Klínovec a Kovářskou. Nějak je to dnes pomalejší. Nevím proč, necítím žádnou krizi. Třeba je to tím, že se mi tak dobře spalo a vstával jsem pozdě.

20:25, Klínovec, 138 kilometrů. Kýčovitý západ slunce,mobil to ale nedokáže zpracovat fotku. No,měl bych koukat, kde se vyspím. Rád bych ale šel ještě dál, jsou tu ale zasněžený cesty. Jsem 1210 metrů nad mořem, měl bych jít na noc níže.

23:00, Úprk dolů z Klínovce byl dosti adrenalinový. Začínalo se už stmívat, místo cesty zatím nejhorší souvislá sněhová pole. Bořil jsem se, občas to nebyl sníh, ale už jen potok z tajícího sněhu. Mokro v botách, bloudil jsem protože tam bylo spousta odboček. Až po několika kilometrech jsem se dostal na nějakou rozumnou cestu. Stále ale bylo slyšet kolem dokola valící se vodu. Narazil jsem naštěstí na nějaký přístřešek, takže nakonec spím poprvé pod střechou.

The Author

Petr Ozogán

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

1600km.cz (cesta dlouhá tisíc mil) © 2016