Karel Fiala z Cínovce

Kolem závodu na 1000 mil se motá plno lidí. Vlastně, snad i kvůli všejakým takovým lidem se mi tahle akce moc líbí. Nejde tam jen o nějaký sportovní výkon. O tom se u mých výsledků nedá moc mluvit. Pro mě je to vždy setkávání a poznávání lidí. Jedním z takových lidí v minulém ročníku byl i Karel Fiala z Cínovce. Organizátoři závodu mám snad jen dva týdny před závodem napsali, že se můžeme u něj na Cínovi stavit, že tam pro nás bude nějaké zázemí. Až tak daleko jsem se nedostal  přesto jsem pak o Karlovi slyšel plno zajímavých historek.

Pokud jsem syšel, Karel Fiala byl dobrodruh, tramp a horolezec. Snad i proto se mu akce 1000 mil líbila, ty šílence kteří se do todo dali podporoval. Neměl to po prodělané operaci snadné, díky závadu prý ale ožil a jak sám říkal, zase měl pro co žít. Své ženě rozebral mixér, jen aby mohl použít kuličky z ložiska a použil je v ložisku na kolo některého cyklisty co Cínovcem projížděl. Pověstná byla i jeho pohostinnost, kdy jak sám říkal, každého závodníka ožral, tomu se pak z Cínovce hodně těžko odjíždělo.

Karel Fiala, Máchovo jezero, 17.9.2011

Poznal jsem Karla Fialu na Máchově jezeře, kde se v září konala afterparty po závodě. Tvrdil, že mi moc fandil, když jsem to šel pěšky, znal i moje fotky z toho, jak jsem skončil totálně vyřízený s puchýřema na nohách. Jen pár dnů po startu závodu, od Cínovce ještě hodně daleko. Slíbil jsme mu proto, že letos, kdy se startuje závod v západních čechách k němu na Cínovec určitě dojdu. Nečekal jsem ale až na vlastní závod, procházel jsem trasu závodu přes Krušné hory už dva měsíce před závodem. Můj cíl bylo dojít nejméně na Cínovec. Hlavně kvůli Karlu Fialovi. Snad, kvůli jedné větě, co mi na Mácháči řekl, … Přiznám se, blížil jsem se k Cínovci s obavami, bude tam? Nechtělo se mi tam bušit na vrata jeho rezidence, naštěstí sám vyšel a hned mě poznal. Strávil jsem tam u něho asi půl hodiny. Nadšeně povídal, co pro závod 1000 mil chystá, že už má dohodnuté s nějakýmobchodem zásobování o občerstvení závodníků. Přesto ale, něco tam stále viselo ve vzduchu. Nějaké nevyřčené napětí a obavy, …

Karel Fiala, Cínovec, 30.4.2012

Včera večer přišla od organizátorů závodu moc smutná zpráva. Trasa závodu sice přes Cínovec povede, Karla Fialu tam už ale nepotkáme. Karle, doufám že nás budeš seshora sledovat. Určitě na tebe bude plno lidí nejméně při projíždění Cínovcem myslet. Veškerému příbuzenstvu a pozůstalým přeji upřímnou soustrast. Karel byl bezva člověk, pro celý kolektiv 1000 mil je to dosti velká ztráta.

Vyjádření organizátora závodu:

Ti, kdo jeli loňský ročník, si určitě jasně vzpomenou na výraznou osobnost Karla Fialy z Cínovce. Karel se dozvěděl o závodě 1000miles a i díky tomu, že trasa vedla přesně kolem jeho domku a přetínala jeho pozemek, ani chvilku neváhal a aniž bychom to věděli, začal se připravovat na pomoc účastníkům. Pořídil si internetové spojení, počítač, naučil se s ním bravurně zacházet a pohybovat se po internetu, aby mohl sledovat přípravy závodu a potom i jeho průběh. Připravil pro závodníky tepee k přespání, sledoval jejich pohyb a vypočítával chvíli, kdy by se mohli závodníci u jeho domku objevit a už čekal s občerstvením. Každému, kdo tu zastavil (a nebyl téměř nikdo, kdo by dokázal vřelému Karlovi odolat), byl výborným společníkem. Málokomu se pak z jeho příjemné společnosti a nabídnutého zázemí chtělo pokračovat dál. Karel například dokonce vysledoval, že někdo ze závodníků pije rum a už běžel do místního krámku, aby ho pořídil a byl na dotyčného připravený. Na adresu Karla jsme si pak dělali legraci, že Karel se svou upřímnou pohostinností je na trase daleko větší překážka, než nebroditelné brody, strmé slovenské hory a nekonečné kilometry. Odtud se nikomu nechtělo dál. Každý v cíli, když jsme se ptali na nejsilnější zážitek z trasy, jen vyhrkl Karel Fiala na Cínovci. Když jsem pak Karlovi volal (v tu dobu jsem ho ještě osobně neznal), abych mu poděkoval za nezištnou pomoc závodníkům, jen suše, jak pro něj bylo typické, odpověděl: „Jakou pomoc, já je tu spíš vždycky vožral!“

Karel byl opravdu výraznou až démonickou osobností, která k závodu neodmyslitelně patřila a bude patřit. On byl jedním z těch, kdo vytvořil jedinečný duch závodu. Karel byl horolezec, čundrák, dobrodruh, milovník přírody. Operace, kterou měl před několika léty, ho omezila a vzala mu smysl života. Díky závodu ho opět našel a prožíval vše s námi. Těšil se na další ročník, zajišťoval sám za sebe občerstvení pro závodníky, plánoval, jak vše na Cínovci zorganizuje a těšil se opět na každého z vás. Každou chvilku žil přípravami. Karel se ale bohužel dalšího ročníku už nedočká. Před pár dny, chvíli před startem náhle podlehl nepřízni osudu a závod již neokoření svým neopakovatelným humorem. Já vás prosím, pozvedněte zítra ráno v 8:00 skleničku a vzpomeňte si v době jeho žehu na něj.

Za Karla Fialu z Cínovce, tým 1000 miles

The Author

Petr Ozogán

3 komentáře

Add a Comment
  1. Znal jsem Karla ze skal,přes pejsky,od běžek i od piva.

    Tak ať se tam má dobře a doufám, že bude obklopen těmi svými pejsky.

    Libor

    1. já jsem ho znala ještě z Mostu. Ani bych ho nepoznala, náhodou jsem na tuto stránku narazila a zjistila, že je už dlouho po smrti. Především byl výbornej fotograf, pak lezec, a číslo k pohledání. Ale měli jsme ho moc rádi, byli to naši sousedi a já jsem s Ájou a Karlem přece jen něco zažila. Je to dávno, pozdě, ale vzpomínám.

  2. já jsem ho znala taky. Byl to bouřlivák, bezva fotograf, přes to focení se vlastně dostal z Mostu do Dubí. Bydleli nad námi . Moc myslím na Aničku a holky. Ája by zasloužila na hlavu vavřínový věnec, ono je to někdy moc těžký mít vedle sebe takovýho divocha. Ale byl prima. Na tuto stránku jsem narazila náhodou a ani bych ho na první pohled nepoznala. Je to smutný, on snad měl ale něco se srdcem, nebyl ani na vojně.Jo, byly to krásný časy, to nám bylo ale o pětatřicet méně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

1600km.cz (cesta dlouhá tisíc mil) © 2016