Archiv rubriky: Povedlo se mi!

Info o tom, čím vším jsem už prošel, co vše mi umožnilo získání nových zkušeností.

Znovu na startu v roce 2015?

Bude to už pátý ročník závodu. Mám do toho jít znovu, popátě? Nebude se to vše už jen opakovat? Rozhodně NE. Rozhodně se to nebude vše opakovat, JDU DO TOHO. Těch zážitků je tam pokaždé hodně, pokaždé si najdu nové cesty, potkám nové lidi. Navíc, moc mě láká zkusit to na koloběžce. A hlavně, pokud to půjdu pěšky, rád bych byl v cíli dříve, než poslední cyklista. Snažil jsem se o to i letos (2014), někde jsem se dva dny zdržel. Mám proto před sebou stále nesplněný cíl. Navíc si myslím, že je možné to zvládnout dojít to celé za 16 dnů. Proto budu v roce 2015 znovu na startu závodu na 1000 mil.

To video vidělo už v současné chvíli 1534 (21/11/2014) lidí. Jsem moc rád, že vzniklo. Je pro mě velké povzbuzení pro další roky. Záběry na začátku videa jsem natočil já na GoPro kameru, závěrečné povídání natáčel (a vše to sestříhal a publikoval)  Jaroslav Jindra. Kameraman, co filmuje všude možně po světě. Jsem moc rád, že i já jsem se dostal do hledáčku jeho kamery. Je to pro mě velké povzbuzení, když vím, že jsem někde vidět (exhibicionista?). Ten rozhovor v závěru videa, to jsem měl v nohách zrovna 1000 kilometrů. Je to filmováno v osadě Liptovský Ján, znal jsem to tam už z minulého roku, kdy jsem tam spal. Proto jsem navrhnul, že se setkáme právě tam. V té době, kdy jsme se na tom dohodli, měl jsem to 30 kilometrů daleko. Myslel jsem si, že to za 6 hodin zvládnu tam dojít. Jenže, cestou mě honila bouřka, procházel jsem územím, kde káceli lesáci stromy po nedávné kalamitě, … přesto jsem se zdržel jen 10 minut. Bylo to pro mě moc příjemné setkat se po nějaké době zase se známým člověkem. Měl jsem v té době před sebou závěrečných 300 kilometrů. V tom závěru jsem ani moc nespal, snažil jsem se to co nejrychleji dojít. Byl to pro mě moc vysilující závěr. Závěr, který měl pro mě znamenat splnění doslova dloholetého snu. Ten sen se sice splnil, snad ale možná tím vyčerpáním jsem si ho neužil až tak moc, jak jsem si ho celou tu dobu představoval. Čekal jsem větší euforii, na konci bylo hlavně ale velké vyčerpání. Ta euforie se taky dostavila, ale až později, když jsme si uvědomil, že jsem to opravdu dokázal. V té době jsme si myslel, že se tím pro mě dobrodružství 1000 mil definitivně končí. Neuvědomoval jsem si ale, že je pro mě závod na 1000 mil už za ty roky velká droga. Droga, které není možné se vzdát. Proto mám už na rok 2015 zaplacené startovné a budu tam znovu. Snad jen moje žena to stále ještě neví, snad jen tuší. Slíbil jsem jí totiž společnou dovolenou, po několika letech. Ta naštěstí dle plánu proběhne už v květnu, takže já pak můžu jít znovu těch svých každorčních 1000 mil.

Jarní Šluknovsko 2014, pěšky do cíle (120 km) za každou cenu?


Líbí se mi, když mají lidé před sebou nějaké cíle. Když nežijí jen tak podle toho, co jim přinese život, když se snaží naopak něco dokázat. Porazit hlavně své pochyby, a názor, že něco nejde. Ono to třeba opravdu ani jít nemusí, důležité ale je, když se snaží i tak to zvládnout. A právě z tohoto důvodu jsem si chtěl kdysi zaběhnout maraton. Povedlo se, a něco si mi na tom zalíbilo a hledal jsem cesty, co dál. Tak jsem začal běhat občas nějaký to ultra, což je víc, než maraton. Ale jen občas, to je pravda, ono to zase až tak snadný není a zas až tam moc dobrý nejsem. Poznal jsem taky dálkové pochody na velmi dlouhé vzdálenosti. A právě u nich záleží hlavně na vůli to dokončit. Myslím si, že by to zvládlo hodně lidí, jen se jim do toho vůbec nechce si to třeba jen zkusit. Popíšu vám tu, jednu takovou šílenou akci, kterou jsem před několika dny absolvoval. A napíšu taky, proč tohle absolvuju, i když to třeba někdy dost bolí. Protože je to hlavně o tom dosahování cílů.

(Pokračování textu…)

PF 2014 z trasy 1000 mil

Účast na závodu 1000 mil je pro mě každoroční velký zážitek. Dostanu se najednou vždy do naprosto jiného prostředí, musím řešit naprosto jiné problémy. Potká mě tam ale pokaždé plno nezapomenutelných zážitků. Proto, když jsem dumal co dát na nějaké PF pro rok 2014, tak jsem nemusel moc dlouho váhat. Nakonec z toho vznikly dvě PFka, určená vždy pro jiné lidi. Nyní se na ně můžete podívat, zkusím k nim navíc napsat i pár slov, jaké příběhy se jich týkají.
(Pokračování textu…)

Krušné hory NONSTOP, vyhodnocení

Pěšky a během, tři stovky kilometrů za několik dnů, to byl nejdůležitější výsledek mého tvrdého tréningu na letošních 1000 mil pěšky z Aše, snad až někam skoro na Ukrajinu. Setkal jsem se s tím, že někteří lidi se tomu divili, proč jsem to vlastně šel, přesně po trase závodu? Budu mít pak ještě chuť si to zopakovat znovu a na ostro? Občas jsem taky nad tím při své pětidenní cestě dumal. Rozhodně toho ale nelituju, měl jsem možnost ověřit si plno věcí, vím už co dělat při skutečném startu jinak. Pro mě to bude, jako bych v závodě na 1000 mil startoval už potřetí, ačkoliv to bude ve skutečnosti druhý ročník závodu.

(Pokračování textu…)

Přes Krušné hory NONSTOP pěšky

Závod na 1000 mil se blíží, už za dva měsíce budu šlapat svou cestu dlouhou 1600 kilometrů. Přesněji, na takovou cestu se za dva měsíce vydám. Není jisté, kam až dojdu, kolik toho zvládnu. Snažím se na to co nejlépe připravit, proto jsem se vydal sám na trasu 1000 mil vedoucí přes Krušné hory, abych si ověřil, co řeknou moje nohy na opakované denní velké vzdálenosti.

(Pokračování textu…)

Vyhodnocení jarního Šluknovska

Celou akci jsem bral zejména jako test na 1000 mil a vyzkoušení některých postupů a vybavení. A taky, jako tréning těla při pochodu kombinovaného s během na delší vzdálenost. Akci jsem nedokončil, přesto jsem s ní a jejím průběhem spokojený. Vše vyhodnocuji a snažím se najít nějaké ponaučení, co jsem mohl udělat jinak a lépe. Ne vše je publikovatelné (bez uvedení dalších souvislostí), zde proto jen pár myšlenek, co jsem zjistil.

(Pokračování textu…)

Jarní (zimní) Šluknovsko přes Jizerky

Do Jizerek (Jizerské hory) to mám jen kousek. Ostatně, i kvůli nim jsem se do Liberce dostal, když jsem si přečetl Knihu o Jizerských horách od Miroslava Nevrlého. Pravda, tehdy vypadaly Jizerky ještě jinak, žádné cyklostezky, lidí se tam potkávalo jen málo. Přesto ale, čím dál více se stávalo, že jsem procházel Jizerkami hlavně v noci. Je to pak naprosto jiný zážitek. Natožpak když se to má jít v polovině dubna, kdy se dá čekat, že tam bude ještě plno sněhu (opravdu bylo). Navíc, když jsou Jizerky vlastně jen začátek, má se pak dále pokračovat cestou, necestou přes Lužické hory, německý Oybin, Hvozd a jiné lahůdky až někam ke vzdálenému Rumburku. Prostě, Olafovo (prý!) Jarní Šluknovsko.

(Pokračování textu…)

Koňské dostihy bez koně

Čím větší a nemožnější blbost, tím více mě to láká. Stejně to bylo i tímto závodem, kde byla hlavní myšlenka porovnat vytrvalecké běhání s koňskými dostihy na dlouhou vzdálenost. Některé studie totiž hovoří, že koně je možné na dlouhé vzdálenosti uštvat. Já sice nejsem tak dobrý běžec aby se mi to podařilo, přesto mě ta myšlenka zaujala. Zejména, když se mělo běžet na vzdálenost 80 kilometrů. Na takové vzdálenosti je spíše otázka, jestli to vůbec doběhnu.

(Pokračování textu…)

Budějovický podzemní maraton

Mám rád šílené a pro normální lidi nezvyklé akce. Jednou z nich byl proto můj už druhý maraton, který jsem běžel v podzemních garážích obchodního domu v Českých Budějovicích. Někdo možná při představě běhat několik hodin v garáži omdlívá, pro mě to ale byla možnost zkusit si zaběhnout poměrně v teple a bez větru rychlý maraton a dostat se už konečně s časem pod čtyři hodiny.

(Pokračování textu…)

1600km.cz (cesta dlouhá tisíc mil) © 2016